První spolky sportovních rybářů začínaly v Čechách vznikat koncem 19. století. Například v roce 1873 byl založen rybářský spolek v Opavě, v roce 1876 v Ronově nad Doubravou. Do roku 1900 jich bylo založeno několik desítek.
Nejznámější rybářský spolek První rybářský klub v Praze byl založen v roce 1886. Jeho členy byly i významné osobnosti té doby, například Tomáš Garrigue Masaryk, Ferdinand Lobkovic, doktor Bedřich Schwarzenberger či světoznámá zpěvačka Ema Destinová. O práci tohoto spolku informoval Rybářský věstník, později Rybářské listy, které jsou předchůdcem dnešního časopisu Rybářství.
Již začátkem 20. stol pociťovaly rybářské spolky potřebu vytvoření velké společenské organizace, která by mohla účinněji hájit zájmy chovu, lovu i ochranu říčních ryb a dalších vodních živočichů. K vytvoření jednotné organizace však došlo až v roce 1957, kdy sloučením Jednoty rybářů v Praze a Jednotného svazu rybářů v Žilině vznikl Československý svaz rybářů, který měl v roce založení 409 místních organizací a 78 767 registrovaných členů. Poprvé byly jednotné stanovy, členský příspěvek i principy hospodaření. Prvním předsedou byl pan Oldřich Doležal, tajemníkem doktor Jan Hanzal.
V roce 1968 došlo k opětovnému rozdělení Československého svazu rybářů na dva samostatné svazy, Český rybářský svaz a Slovenský rybářský svaz.
K dalšímu rozdělení Českého rybářského svazu došlo v roce 1990, kdy se oddělil tehdejší Jihomoravský územní svaz, který dal základ vzniku Moravskému rybářskému svazu.
V současnosti patří Český rybářský svaz mezi největší zájmová sdružení v České republice. Sdružuje více než 250 000 členů organizovaných prostřednictvím 481 místních organizací, které jsou sdružené do 7 územních svazů.